Každý zahrádkář, který se chce pochlubit bohatou úrodou plodin milujících teplo, si bude muset sazenice rostlin předpěstovat. K tomu účelu slouží skleníky fóliovníky či pařeniště. Pokud pěstujete větší množství rostlin a současně si chcete pořídit choulostivější rostliny, které budou muset v chráněném prostředí přečkat svůj celý životní cyklus, určitě pro vás bude dobrou volbou skleník. Jeho o něco levnější, ale také méně trvanlivou variantou je fóliovník. Jestliže by vám stačil prostor, ve kterém budete moci bezpečně předpěstovat sadbu, pořiďte si pařeniště. To je finančně nejméně náročné, neposkytne vám však stejné možnosti jako skleník či fóliovník.
Velikost a vybavení skleníku
S blížícím se koncem jara nastává čas pro kontrolu využití skleníku. Opravdu už máte vše vysazeno a využili jste celou plochu? Pokud ne, byla by to škoda, takže máte poslední možnost sít a sázet, aby rostliny mohly zdárně růst a přinést očekávanou úrodu. Část rostlin může ve skleníku zůstat po celou sezónu, část zde čeká na nejvhodnější dobu pro výsadbu. Podle množství rostlin si naplánujte dostatečnou velikost skleníku, mějte na paměti, že i v malém skleníku můžete vypěstovat velké množství plodů. Základem pro skleník je půda s dostatečným množstvím živin, ideálně s kompostem nebo chlévskou mrvou. Práci vám ušetří i zavlažovací systém a kvalitní zahradní nářadí – i ve skleníku je nutno plít nebo nakypřit půdu. Podívejte se, jaké druhy salátů můžete pěstovat.
Skleník jako přístavba nebo ve volném prostoru
Skleník si naplánujte podle místních podmínek. Jak skleníky přistavěné k domu, tak skleníky volné mají svá pro a proti. Oboustranné skleníky mají větší rozdíly v teplotách mezi dnem a nocí, vyžadují většinou vytápění. Skleníky přiléhající k jedné straně domu získávají postupně se uvolňující teplo z vyhřáté zdi. Zasklená část by měla být umístěna směrem k jihu. Dostatečné množství světla je další podmínkou úspěchu. Větrání je potřeba umístit do nejvyššího bodu skleníku, nevětrejte ani dveřmi, ani bočnicemi, skleník příliš rychle vychladne. Minimální teplotou je 10 stupňů, při možnosti vytápět by se noční teploty měly pohybovat nad 15 stupni, denní pak nad 20 stupni. Při vysokých teplotách je nutné zastínění rohožemi nebo clonami, možné je i zabílení vápnem.
Zdroj: www.pxhere.com
Dostatečné množství vody je základem úspěchu
Rychlý růst rostlin ve skleníku vyžaduje nejen patřičné množství živin, ale také dostatek vláhy. Klasickou zálivku kropením však skleníkové rostliny nenesou dobře, jejich listy by totiž neměly přijít do styku s vodou. Voda by měla mít teplotu okolního prostředí, aby rostliny nezažívaly tepelné šoky, a měla by být měkká. Proto není vhodné zalévat přímo vodou z vodovodního řádu ani ze studny. Ideálním řešením pro zalévání skleníku je voda z nádrží na dešťovou vodu. Zalévat je nejšetrnější po ránu, pomocí kapének nebo podmokem. U večerní zálivky hrozí zvýšené riziko chorob, rostliny zůstávají dlouho vlhké.
Které rostliny prospívají ve skleníku?
Ne všechny odrůdy rostlin se hodí pro pěstování ve skleníku. Je nutné vybrat semena nebo sazenice pro tento druh pěstování určené. Především se jedná o skleníkové papriky, okurky nebo rajčata. Předpěstovat si lze i sazenice okrasných letniček nebo trvalek, je však třeba přizpůsobit prostředí jejich nárokům. Určitě si nechte místo pro vlastní koření a bylinky, které dokáží úžasným způsobem zpestřit vaši stravu. Ve skleníku mohou být po celý rok nebo alespoň přes zimní období. V tomto prostředí mohou prospívat i některé pokojové rostlin, kterým se v suchém vzduchu v bytě nedařilo. Nezapomeňte také na možnost pěstovat exotické rostliny, kterým skleníkové klima plně vyhovuje. Vlastní fíky, kiwi nebo banány určitě také oceníte.
Fóliovník jako varianta skleníku
Fóliovník má nižší pořizovací cenu než skleník, jeho sestavení je jednoduché a dá se snadno přemístit. Nevydrží však tak dlouho jako skleník. Může se jednat o platový přístřešek či tunel, který má jednoduchou konstrukci připevněnou k zemi. Je výhodný tehdy, chcete-li si pěstování v přístřešku jen zkusit a nechcete zatím investovat do skleníku. Ochraňuje vysazené rostliny a vytváří jim vhodné podmínky. Často se užívá k rychlení časných plodin a k pěstování rajčat, paprik a okurek. Stejně jako skleník vyžaduje opatrnou zálivku a pravidelné větrání.
Víceúčelové pařeniště
Pařeniště je nejlevnější náhradou skleníku nebo fóliovníku. Využívá se hlavně na předpěstování nejrůznějších rostlin. Jedná se o rám s průhledným krytem, chráněný před větrem a umístěný směrem k jihu. I pařeniště musí mít půdu s dostatkem živin a zajištěné větrání i stínění. Lze ho využít i jako množírnu. V pařeništi se pěstuje zelenina i květiny, zálivka je prováděna odstátou vodou s odpovídající teplotou.