Romantická růžová zahrada je častým snem zahrádkářů i zahrádkářek. Pnoucí růže na podloubích, popínavé růže na zdech, růžová zákoutí i záhony dokáží vzbuzovat až pohádkový dojem. Takového výsledku však dosáhnete pouze dokonalou péči o jednotlivé rostliny. Často se říká, že růže jsou velmi náročné květiny, pokud však dodržíte základní pravidla, můžete se z nádherných květů a zdravých rostlin radovat po celou sezónu. Jestliže to s pěstováním růží myslíte vážně, připravte se na to, že některé druhy jsou na údržbu náročné a budete o ně muset pečovat po celý rok.

Vysazovat můžete po celé vegetační období

I když obvyklou dobou pro vysazení růží bývá podzim nebo jaro, můžete vysazovat kdykoli, pokud zakoupíte rostliny v kontejneru. Protože většina odrůd nemá příliš vysoké nároky na teplo, daří se jím v podstatě všude – kromě vyšších hor. Půda by neměla být příliš suchá, ale přesto s dostatkem slunečního svitu. Stinná stanoviště růžím neprospívají, mají pak málo květů, napadají je škůdci a trpí chorobami. Půda by měla být písčitohlinitá a musí mít dostatek živin. To je zajištěno důkladným prohnojením z kompostu nebo speciálního umělého hnojiva. Z půdy je také potřeba odstranit veškerý plevel.

Jak vysazovat a hnojit

Chcete vytvořit zátiší z růží nebo celý záhon? Pak jistě váháte, v jaké vzdálenosti od sebe jednotlivé rostliny vysadit. Ideální vzdálenosti se liší podle typu růže. U velkokvětých odrůd jsou od sebe rostliny vzdáleny 30–40 cm, pokud by byly v řadách, jsou tyto od sebe ve vzdálenosti kolem půl metru. Mnohokvěté růže vyžadují vzdálenost 40–50 cm, řady 20-30 cm. Náročnější na prostor jsou sadbové růže, které se vysazují až 2 metry od sebe a v řadách vzdálených kolem 1 metru. Pnoucí růže potřebují také vzdálenost alespoň dva metry, stromkové růže kolem 1 metru. U stromkových růží se nesmí zapomínat na vhodnou oporu, podobně jako u popínavých růží.

Růže jsou ozdobou každé zahrady.
Zdroj: www.pixabay.com

Hnojení a zálivka k pěstování růží neodmyslitelně patří

Růže jsou na živiny náročné, půdu rychle vyčerpají, takže pravidelné hnojení je nezbytné, jinak byste se krásných květů nedočkali. Hlavní hnojení obvykle proběhne na jaře, další přihnojení je nutno provést v půlce letního období, kdy jsou vhodná hnojiva doplněná síranem draselnatým. Samotné hnojení však nestačí, bez pravidelného a dostatečného zalévání nebude vaše pěstování růží úspěšné. Kořeny by se snažily najít vláhu na povrchu a nerostly by do hloubky a prostoru. Důkladná zálivka je pak nezbytná.

Jakou další péči růže potřebují

Po odstranění plevele je dobré půdu kolem růží nakypřit. Zde se vyplatí opatrnost, při hlubším kopání by mohly být poškozeny kořeny. Prospěšné je mulčování, navršení silné vrstvy hnoje nebo drcené kůry. Zabrání se tak dalšímu růstu plevele kolem růží, mulč navíc udržuje vláhu. K další péči patří odstranění již odkvetlých květů. Růže pak dostane šanci znovu obrazit a vykvést, protože tak získá dostatek síly pro další květ. Důležitá je i ochrana před větrem a mrazem zkrácením, zabalením či zakrytím. Růže často prohlížejte, abyste včas zjistili napadení škůdci či chorobami, a provádějte pravidelný preventivní postřik.

Jarní a letní řez

U růží je nutné také provádět řez. Většinou se růže seřezávají na jaře, kdy se odstraňují slabé a odumřelé větvičky nebo poškozené části. Správný řez je závislý na typu růže. Při letním řezu jde o odstranění starých květů nebo tzv. podnožového šípku s drobnými a malými listy a odlišnými trny. Ten se odřezává v místě blízkém vlastní růži. Řez se provádí nad listy, příliš hluboké řezy obírají růže o živiny a jsou příčinou slabšího kvetení. Řezem lze také tvarovat rostliny. Pozor na výhony z podnože – ty by mohly časem nad ušlechtilou růží převážit. Tyto výhony se odřezávají až u kořene nebo vytrhávají.

Škůdci a choroby růží

Stejně jako všechny ostatní rostliny mají i růže své typické choroby a škůdce. Nejčastějšími chorobami jsou padlí, které se projevuje především moučnatými povlaky, černá skvrnitost a rzivost listů a šedá plíseň, kterou poznáte podle skvrn na květech. Hlavními škůdci na růžích jsou ploštice klopušky, jejichž činnost deformuje listy, pilatky okusující a stáčející listy, pidikřísek působící na horní straně listů, žlabatka, která ve větvičkách tvoří chlupatá hnízda nebo čalounice, ničící pravidelnost listů. Zde je nejlepším způsobem ochrany preventivní chemický postřik. Pro jeho aplikaci doporučujeme použít zahradní postřikovač.