Milujete angrešt i černý rybíz? A chtěli byste si dopřát chuť obojího v jednom plodu? Přesně to vám nabízí josta, kříženec těchto dvou keřů s lahodnými plody. Pěstitelům přináší josta řadu výhod – plody jsou o něco větší než černý rybíz, mají jemnou lahodnou chuť a vysoký obsah bioflavonoidů a vitamínu C. Zachovává si tedy dobré vlastnosti obou původních rostlin a nemá jejich nedostatky. Je velmi odolná a dokáže se přizpůsobit různým podmínkám. Plody se hodí ke přímé spotřebě nebo k dalšímu kuchyňskému zpracování do ovocných koláčů nebo k výrobě marmelád, zavařenin nebo kompotů.

Moderní keř nebo stromek

Josta není rostlina s dlouhou tradicí. Vznikla křížením rybízu a angreštu v první polovině 20. století. Častěji se v zahradách začala objevovat až koncem století, ale poměrně rychle se rozšířila a získala velkou oblibu. V současnosti si již můžete vybírat z mnoha odrůd. Je vhodná i pro úplné začátečníky, péče je podobná jako u angreštu či rybízu. Pěstovat ji lze jako keř nebo stromek. Ten vytvoříte vyřezáním postranních výrůstků. Jeden silný výhon ponecháte a ten pak vytvoří korunu. U stromkové formy je nutno pamatovat na oporu, ideálně dřevěný kůl usazený na místo ještě před samotnou výsadbou. Při dodatečném umisťování opory hrozí narušení kořenového systému.

Jak josta vypadá

Podíváte-li se na keř josty, bude vám více připomínat černý rybíz než angrešt. Prutovité větve jsou rozložité a nemají trny. Listy jsou zelené a laločnaté. Roste rychle, výhony mohou za rok dosáhnout i jednoho metru. Nejčastější formou je keř o výšce i šířce do dvou metrů. Josta se nejvíce rozrůstá ihned po výsadbě. Plody najdete na mladých i starších výhonech, proto se nemusí provádět zmlazovací řez, stačí prosvětlení a tvarování. Mívá mnoho plodů, takže s úrodou budete jistě spokojeni. Josta kvete v květnu, květy jsou drobné a vyžadují opylení hmyzem. Zčásti je cizosprašná, proto je dobré vysadit společně více rostlin. Oválné plody rostou v hroznech a dozrávají postupně. Jsou černé a bez chloupků, ale větší než černý rybíz. Pokud plody přezrávají a nejsou očesány, neopadávají, ale zaschnou.

Josta je odolná proti chorobám i škůdcům

Josta je nejen nenáročná, ale také odolná. Dokáže se velice dobře ubránit nejčastějším chorobám i škůdcům, problémy mohou dělat pouze mšice. Ty naleznete obvykle na mladých větvičkách, kde napadají především listy. Proti nim lze zvolit ochranu postřikem – buď prostředky chemickými nebo biologickými. Důležité je použít postřik včas a v dostatečném množství. Starostí vás může zbavit i vhodný preventivní postřik. Jako prevence poslouží i prosvětlování, příliš husté keře jsou nejen nepraktické z hlediska sběru plodů, ale také se těžko ošetřují. Jostu můžete vysadit nejen do záhonů, ale i na stráně.

Jak jostu pěstovat a množit

Jostu lze sázet na podzim i na jaře. Výhodnějším obdobím je podzim, kdy rostlina do zimy zakoření a na jaře rychle roste. Nově zakoupené sazenice je vhodné na nějakou dobu ponořit v kořenové části do vody a potom vysazovat do běžné zahradní půdy ve vzdálenosti jeden až jeden a půl metru od sebe. Josta se množí řízky z dřevitých částí, ideálně na konci léta nebo začátkem podzimního období. Řízky zakoření ve volné půdě během několika týdnů. Ideální pro řízky je půda hlinitopísčitá. Lze také rozdělit starší hodně rozrostlé keře nebo hřížit větve. Jiné druhy množení nejsou vhodné, sazenice by pak nemusely mít požadované vlastnosti. Příliš rozrostlé keře je dobré zkracovat, ale ořezávat pouze větve se špatným umístěním. Péče je naprosto nenáročná, stačí lehké okopávání a pravidelná zálivka.

Zdroj fotek: www.pxhere.com